|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Československý disent jako učící se společnost
Padevět, Jiří ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kříž, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice československého/českého disentu především v letech 1977 až 1989 a jeho postavení jako učící se společnosti. V práci je sledováno postavení disentu ve společnosti, jeho ostrakizace a následná tvorba paralelní polis, včetně paralelního vzdělávacího a kulturního systému, založeného na sdělování vědomostí a znalostí uvnitř komunity. Vzhledem k rozsahu disentních aktivit se práce věnuje především čtyřem vzdělávacím a kulturním strukturám, a to bytovým seminářům, bytovému divadlu, samizdatům a takzvaným festivalům druhé kultury, personálně a organizačně navázaným na Chartu 77. Tyto aktivity sleduje práce nejen z pohledu kulturní historie, ale především z pohledu andragogiky a učící se společnosti. Práce se zaměří na tyto jednotlivé vzdělávací a kulturní okruhy a na jejich dopad jak na paralelní polis disentu, tak na většinovou společnost. Cílem předložené teoreticko- analytické části diplomové práce je analyzovat, identifikovat a popsat klíčové mezníky a fenomény související s informálním učením dospělých v období druhé poloviny 20. stol. Sledovaná specifika vycházejí z politicko-ideologických charakteristik společnosti. Z metodologického hlediska můžeme položit tyto výzkumné otázky: Jaké klíčové faktory ovlivnily vývoj vzdělávání a učení se dospělých v období 1969...
|
|
|
Analýza informační společnosti. Nebezpečí médií pro výchovu nebo jejich velká příležitost?
Vencl, Josef ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce bere za základ teorie o moderní informační společnosti, jak ji reflektují moderní filosofie. Teoreticky se zabývá roztříštěností světa a vzdělání, podléhajících vlivu různých zájmů, a technologií, které hrozí reálnou destrukcí osobnosti, na druhou stranu je ale jejich rozvoj nutnou podmínkou pro fungování společnosti. Práce hledá, jaké místo mají technologie v současné společnosti a vzdělávání, formuluje jejich pozitivní a negativní stránky. KLÍČOVÁ SLOVA moderní společnost, informační společnost, učící se společnost, vzdělání, vzdělávání, poznání, svět
|
host ::
RSS.